Write your text here...Write your text here...2C2D2E fffffe F5eFE5. 6a7C7C ad3b24
Místo, kde se dějí zázraky. Někdy se v životě ocitneme na místě, kde už nevidíme cestu dál. Kde se všechno, co jsme budovali, rozpadne pod rukama a my zůstaneme stát uprostřed prázdna. Já jsem v takovém okamžiku byla. Diagnóza zněla neúprosně a já nevěděla, kolik času mi zbývá. Ale věděla jsem jedno – pokud mám někde prožít ten kousek života, který mi zůstal, chci být tady. U vody. V tichu. Sama se sebou. To místo jsem nehledala. Našla si mě cesta. Vedla podél potoka, mezi stromy, k vodní hladině, která se leskla v odpoledním slunci. Stála jsem tam, vyčerpaná, smířená… a přesto někde hluboko uvnitř, aniž bych si to dokázala přiznat, jsem doufala. Protože dokud žijeme, doufáme. A já stále věřila na zázrak.
A ten zázrak se stal. Nejen ten, který přinesla medicína, když mě nakonec v IKEMu zachránili a já dostala druhou šanci. Ale i ten, který se děje v tichu tohoto místa. Když se nadechnete ranního vzduchu a poprvé po dlouhé době necítíte tíhu. Když sedíte a s pohledem pochopíte, že tohle je chvíle, kdy se můžete rozhodnout jinak. Tady jsem začala znovu. Přijala samu sebe, našla sílu a postupně změnila celý svůj život. Od listopadu jsem shodila 20 kilo, pracuji na sobě každý den. Znovu tvořím, buduju, žiju. Proto chci otevřít toto místo i dalším ženám, které cítí, že je čas na změnu. Ne proto, že jim někdo řekne, jak mají žít. Ale proto, že samy v sobě ucítí ten moment, kdy se rozhodnou.
Místo, kde se dějí zázraky, chata na Orlíku. Pobyt zde není jen o odpočinku, ale o odvaze vydat se na cestu. O smíření, tichu a samotě, ale i o kráse, svobodě, naplnění a touze. Je to příběh o tom, že změna je možná. Že nový začátek existuje. Že na něj nikdy není pozdě.
Místo, kde se dějí zázraky. Někdy se v životě ocitneme na místě, kde už nevidíme cestu dál. Kde se všechno, co jsme budovali, rozpadne pod rukama a my zůstaneme stát uprostřed prázdna. Já jsem v takovém okamžiku byla. Diagnóza zněla neúprosně a já nevěděla, kolik času mi zbývá. Ale věděla jsem jedno – pokud mám někde prožít ten kousek života, který mi zůstal, chci být tady. U vody. V tichu. Sama se sebou. To místo jsem nehledala. Našla si mě cesta. Vedla podél potoka, mezi stromy, k vodní hladině, která se leskla v odpoledním slunci. Stála jsem tam, vyčerpaná, smířená… a přesto někde hluboko uvnitř, aniž bych si to dokázala přiznat, jsem doufala. Protože dokud žijeme, doufáme. A já stále věřila na zázrak.
A ten zázrak se stal. Nejen ten, který přinesla medicína, když mě nakonec v IKEMu zachránili a já dostala druhou šanci. Ale i ten, který se děje v tichu tohoto místa. Když se nadechnete ranního vzduchu a poprvé po dlouhé době necítíte tíhu. Když sedíte a s pohledem pochopíte, že tohle je chvíle, kdy se můžete rozhodnout jinak. Tady jsem začala znovu. Přijala samu sebe, našla sílu a postupně změnila celý svůj život. Od listopadu jsem shodila 20 kilo, pracuji na sobě každý den. Znovu tvořím, buduju, žiju. Proto chci otevřít toto místo i dalším ženám, které cítí, že je čas na změnu. Ne proto, že jim někdo řekne, jak mají žít. Ale proto, že samy v sobě ucítí ten moment, kdy se rozhodnou.
Místo, kde se dějí zázraky, chata na Orlíku. Pobyt zde není jen o odpočinku, ale o odvaze vydat se na cestu. O smíření, tichu a samotě, ale i o kráse, svobodě, naplnění a touze. Je to příběh o tom, že změna je možná. Že nový začátek existuje. Že na něj nikdy není pozdě.
